Lidové noviny TEREZA PÍCHALOVÁ

První zmínky o diamantech, psané v sanskrtu, pocházejí ze 4. století před Kristem. Tehdy byl tento kámen symbolem odvahy a mužnosti. Dnes je symbolem věčné lásky, ale našel si místo i na trhu s investicemi. A pomalu v něm nacházejí zalíbení také Češi.

Dej mi to," řve černý strážce a protivládní rebel na Solomona Vandyho. Na hlavu mu míří samopalem. Udřený černý hledač diamantů mu pomalu podává zabahněný kámen velikosti ptačího vejce, který ukryl mezi prsty u nohou. Ozve se výbuch, z džungle se vynořují vládní vojáci. Střepina zasáhne strážce do oka a Solomon prchá. Vojáci jej ale během chvíle dostihnou. „Ne, já nejsem rebel," prosí je, když ho strhnou na hnědorezavou zem, na místo, do něhož před pár vteřinami zahrabal růžový diamant.

Brilianty jako hobby

Od ukrytého drahokamu se odvíjí příběh nového amerického filmu Krvavý diamant s Leonardem di Capriem. Na konci dobrodružství, které se odehrává na pozadí války v Sierra Leone, vyzývají filmaři diváky -„nekupujte krvavé diamanty, ověřte si u obchodníka jejich původ".

„To je nesmysl," říká Ing. Přemysl Synek, obchodník s diamanty a generální ředitel společnosti Diamonds International Corporation, která se prodejem šperkových diamantů zabývá. Bezkonfliktní původ kontrolují úředníci od roku 2000 v rámci tzv. Kimberleyho procesu (směrnice o obchodu s diamanty) a ověřuje se pouze u surových kamenů při vývozu ze země původu. Z nich je možné vybrousit i několik diamantů, které pak kupují klenotníci. Ti proto nemají žádnou možnost „nekrvavou" minulost drahokamu doložit.

S filmem však Synek souhlasí v jednom - barevný diamant je opravdu výjimečný. „Jen pětina vytěžených kamenů je natolik čirá a průsvitná, aby mohla být využita v klenotnictví, a z ní pouze 2 procenta bývají diamanty barevné," vysvětluje. Jejich cenu nelze vyčíslit, mnohé jsou součástí korunovačních klenotů. Zatímco u bílých kamenů se hodnota počítá podle tzv. 4C (cut, carat, color, clarity neboli brus, váha, barva, čistota), u barevných vytváří cenu trh, jedná se spíše o aukční záležitost. Někteří milionáři sbírají mistrovská výtvarná díla, jiní barevné kameny - mistrovská díla přírody.

Nejvzácnější jsou červené

„Nejvzácnější jsou kameny červené," zmiňuje krále barevných drahokamů Synek, který se o nejtvrdší minerály začal zajímat v polovině 90. let, kdy létal kvůli geologickým průzkumům zlatých nalezišť do rovníkové Guiney. Poprvé se tady setkal i s těžbou diamantů. Jeho nový zájem se mu stal málem osudným. „Cestou do Guiney letadlo nečekaně přistálo v Sierra Leone, kde probíhala občanská válka. Zajala nás ozbrojená garda a hlídala, dokud jsme neodletěli," říká stručně a nechce svoji vzpomínku, kdy mu šlo o život, dále popisovat.

Začátky v oboru nebyly snadné i z dalších důvodů. V Česku nevycházely žádné publikace, nebyly zde ani školy, které by výuku nabízely. „Četl jsem odborné knihy ze zahraničí, nejdůležitější ale byla praxe v Antverpách," komentuje své začátky odhadce, jenž se loni na podzim stal členem nejstarší diamantové burzy v Antverpách, jakéhosi VIP klubu obchodníků s diamanty.

Pokračování na straně 18

Dokončení ze strany 17

Pravý kámen od falešného ze skla a zirkonu dokáže Přemysl Synek rozeznat pouhým okem. Napodobeniny jsou prý ale stále dokonalejší, proto se raději spoléhá na mikroskop nebo lupu.

Od roku 2000 dokonce spolupracoval s odhadci českých bank v posuzování diamantů, které finanční ústavy přijímají jako zástavu za velké úvěry. „Mezi kameny nebyly žádné falešné diamanty, jak se tehdy psalo. Problém byl spíš v tom, že byly tenkrát nevhodně posouzeny," říká k propírané kauze. „V Antverpách každý malý kluk z rodiny obchodníka s diamanty věděl o kamenech víc než tehdejší čeští odhadci." Diamanty se vracejí i k nám Největší poptávka po démantech je ve Spojených státech, kde končí polovina šperkařských diamantů. Rychle se ale rozvíjí i trh v Dubaji. O kameny, které symbolizují věčnou lásku, se pomalu začínají zajímat i Češi. Vracejí se tak k prvorepublikové tradici, kdy platilo, že tradičním darem při zásnubách je briliant. „Zásnubní prsten s diamantem by měl stát dva až tři mužovy platy," zmiňuje nepsané pravidlo MUDr. Luboš Říha předseda představenstva Diamonds International Corporation. A nemusí hned jít o statisíce, ceny prstenů prý začínají už na 10 tisících Kč.

„Diamantové šperky se v rodinách předávají z generace na generaci a jsou symbolem tradice," říká Synek, který nosí diamantový prsten, jež dostal už jeho praděd po ukončení vysoké školy od svého strýce. Minerál z čistého uhlíku může ale také být výhodnou investicí. „Obracejí se na nás lidé a chtějí, abychom jim vytvořili investiční portfolio. Diamanty neztrácejí na ceně a hodnota například těch třikarátových roste ročně o 15-20 %," zmiňuje Říha.

Cena jednoho karátu (0,2 gramu) se ale pohybuje mezi 100 až 200 tisíci Kč. Důvodem je náročnost těžby - pro získání jednoho karátu je třeba prosít 250 tun horniny. Objevení většího diamantu tak lze přirovnat k malému zázraku.

***

Historie diamantů

* první byly nalezeny v Indii, v naplaveninách řeky Golconda

* v daňové knize ze 4. století před Kristem se objevují záznamy o obchodování se surovými diamanty. Byly považovány za symbol mužnosti

* do Evropy je přivezl nejspíš Alexandr Veliký. Byly jim přisuzovány magické a léčivé vlastnosti

* ve 13. století byly centrem diamantů v Evropě Benátky. Odtud se dostaly do nizozemských Brugg.

* rodák z Brugg Lodewijck van Berken vynalezl diamantové broušení, proces opracování byl však dlouho tajen

* poprvé věnoval diamantový prsten jako zásnubní dar (1477) arcivévoda Maxmilián Rakouský Marii Burgundské

zdroj: http://lidovky.zpravy.cz

Úterý, únor 17, 2009