Mladá fronta DNES str. 12 Ze světa

JOHANNA GROHOVÁ

Reportáž MF DNES z prastarého centra broušení diamantů v belgických Antverpách

Antverpy -Zdálky je to jen malý blyštivý kamínek. V dlani se téměř ztrácí, hodnota tohoto diamantu přesto není zcela zanedbatelná: necelé tři tisíce dolarů. Antverpský brusíř Willy Kusé si ho znovu bere zkušeně do ruky, proti světlu s lupou na oku kontroluje čistotu kamene a přesnost hran. Až pak prohlásí, že je dvoudenní práce hotova. „To je jen malý kousek, ale zrovna včera jsme měli něco lepšího, osmikarátový diamant za 25 tisíc dolarů. Opravdová krása," poznamenává Kusého kolega Armand Gees.

Z jejich maličké dílny v proslulé diamantové čtvrti uprostřed belgických Antverp dýchají staré řemeslnické časy. Stovky šroubků a speciálních uchycovačů připomínají chirurgické nástroje. Tomu všemu vévodí brusířské kolo, které se potírá jemným diamantovým prachem dovezeným až z New Yorku. Čím jemnější, tím lepší výsledek. „Chybu? Tu si dovolit nemůžeme, to je něco, co neznáme," odpovídá na otázku s překvapením v hlase Gees.

Zdejší diamantový svět po pět set let ovládali především židovští obchodníci. Rozkládá se na ploše velké jako fotbalové hřiště. Ročně tudy proteče astronomických 39 miliard dolarů. Centrální ulice Hoveniers je prý nejbezpečnější a také nejbohatší třídou v celé Belgii. Však tudy lidé procházejí se jměním v kapse.

Časy se ale mění. To, co bylo staletou jistotou a co nevymazala ani druhá světová válka, se nyní ocitá na pokraji záhuby. Největšímu diamantovému centru na světě nebezpečně konkurují podstatně levnější brusírny v Číně, Thajsku či na Srí Lance, ale zejména v Indii. Ještě před 35 lety v Antverpách pracovalo na třicet tisíc brusičů, dnes jich je jen kolem dvanácti set. Indové nyní ovládají až 70 procent diamantového byznysu.

Jedním z nich je Dilip Mehta. Do Belgie přišel v šedesátých letech. Od té doby vybudoval diamantové impérium pod značkou Rosy Blue. Jeho firma patří mezi největší na světě s obratem 1,7 miliardy dolarů ročně. „Těžíme z našeho rodinného zázemí, Indové jsou všude a vyznají se v maloobchodě," říká Dehta. Zápisník na jeho stole podává svědectví o pobočkách firmy: od New Yorku přes Antverpy a Dubaj po Bombaj.

Zatímco Indové dokázali i díky rozsáhlým rodinným kontaktům využít globalizovaný obchod ke svému prospěchu, malé rodinné podniky antverpských Židů ustrnuly v minulém století. „Pokud se chcete udržet, nestačí zabývat se jen surovými diamanty, musíte pokrýt celý byznys až po výrobu a prodej šperků. Řada z nás na to ale přišla," říká Ronald Hollander, který diamantový obchod svého dědečka přeměnil ve firmu nabízející veškeré služby včetně hotových výrobků.

Diamanty Antverpy neopustí Přesto prý Antverpy, kde se stále brousí nejvzácnější exempláře, hlavním obchodním centrem zůstanou i nadále. „Máme pro to všechny předpoklady. Na rozdíl od Tel Avivu je tu bezpečno a klid, na rozdíl od Bombaje se tu příjemně žije," říká Philip Claes z Diamantové vrchní rady. Mimo jiné vydává certifikáty, které zákazníkům dávají jistotu, že zakoupený kámen nepochází ze zemí postižených konfliktem.

Do prodejny šperků Ronalda Hollandera přicházímladá žena. Náhrdelník s třemi protáhlými diamanty sedí na sametovém polštářku. Nová majitelka se lehce usmívá a nemůže ze šperku spustit oči. „Je nádherný," vzdychne. Ač se obchod s diamanty mění před očima, fascinace lidí tímto nejdražším kamenem je zřejmě věčná.

O autorovi| JOHANNA GROHOVÁ (Od naší zpravodajky)

Středa, srpen 2, 2006