str. 24 Story - koncentrované bohatství, ROBERT KLOS

Je to byznys, ve kterém se šeptá. Tady se nekřičí, nebouchají lisy ani nehučí motory. Sametové ticho, do něhož se pokládají jiskrné drahokamy. To aby bylo jasné, že se hraje o velké peníze.

Takovou diamantovou kampaň Česko ještě nezažilo. Od loňského léta zaplavují čtenáře, diváky a posluchače zprávy o nejtvrdším kameni, píše se o něm v ekonomických rubrikách i na stránkách bulváru. Ke všemu do kin dorazil film Krvavý diamant s Leonardem DiCapriem v hlavní roli a otevřelo se další téma, totiž temná role konfliktních diamantů v občanských válkách afrických zemí, jako je Sierra Leone, Kongo nebo Angola.

biz

Masivní propagaci (pomineme-li hollywoodský trhák) má na svědomí tuzemská společnost D. I. C., která do ní investovala miliony korun. Cílem je jednak změnit chování zákazníků, aby se Češi naučili kupovat diamanty jako dárky ke slavnostním příležitostem, a jednak osvěta investorů.

A protože žádná kampaň není jednostranná, vyvolává i kritické otázky. Například jestli má opravdu smysl do diamantů investovat a co zásadního může trh s drahými kameny tuzemským investorům nabídnout.

Statistiky uvádějí, že lidé z ekonomicky vyspělých zemí ukládají 5 až 7 % disponibilních prostředků do drahých kamenů, převážně do diamantů. „Dovolil bych si tvrdit, že pro Českou republiku to nebude ani jedno procento. Spíše bych mluvil o promilích, ne o procentech," uvedl majitel aukční galerie Dube´s Tomáš Dubec.

V tuzemsku vydělávají na diamantech v prvé řadě firmy, které kameny dovážejí a distribuují menším odběratelům. Dále zpracovatelé, brusírny, výrobci šperků, a také se pomalu začínají objevovat investoři, kteří vnímají diamant jako banku - sice s nízkým úrokem, ale s malým rizikem, že o investici přijdou.

Ekonomové se shodují, že tento trh je v současné době velmi silný a nákup diamantů může být zajímavou investicí. Podle analýz nejvýznamnější světové firmy produkující diamanty De Beers je trh dokonce nejsilnější od roku 1989 a 1994. Příčinou je fakt, že nabídka stagnuje, zatímco poptávka roste.

„Pro představu: zahájení těžby diamantů trvá zhruba deset až patnáct let od jejich objevení. Pokud zvážíme v současnosti rozpracované nové projekty, nabídka se v příštích pěti letech výrazně nezvýší. Naopak poptávka stále sílí. Hlavními příčinami je silná ekonomická prosperita jak ve vyspělých zemích jako USA, Japonsko, Evropa, tak i bohatnutí v nových ekonomikách - Brazílie, Rusko, Indie, Čína," říká analytik Štěpán Pírko ze společnosti Colosseum.

Jak dodává, silnou poptávku - zejména po velkých a kvalitních kamenech - představují petrodolary z oblasti Perského zálivu. Právě kamenů nad jeden karát (jeden karát odpovídá 0,2 gramu) s vysokou kvalitou je již nyní nedostatek. Růst poptávky se odhaduje na dvě až tři procenta ročně, avšak překvapení může přijít spíše směrem nahoru. Svou roli hraje také rozvoj prodeje přes internet. Stejně jako v případě drahých kovů - zlata, stříbra či platiny - roste poptávka nejen kvůli šperkařství, ale i z investičních důvodů. Při očekávané infl aci jsou totiž komodity, zejména drahé kovy a kameny, velmi dobrou ochranou kapitálu.

Tuzemská aukční síň Dube´s, která se soustředí na prodej kvalitních investičních kamenů, hlásí za poslední dva roky zvyšování prodeje, a to každým rokem minimálně o 30 %. Nyní dosahuje měsíčního obratu přibližně 5,5 milionu korun.


Hlavně žádné zvraty
Když obchodníci mluví o výhodách diamantu, zmiňují hlavně jeho tvrdost, kterou nemá žádný jiný kámen na světě. Zůstává stejný po desítky let. I když se zlatý prstýnek obrousí, ztratí lesk, diamant v něm bude vypadat pořád stejně.

Investory může oslovit argument, že diamant je vysoce koncentrovaným bohatstvím. V tom je jeho výhoda oproti zlatu. „V současnosti už na světových trzích probíhají tak obrovské transakce, že zlato tu přestává plnit funkci platidla. Na milion korun potřebujete zhruba dvě kila zlata, přitom za ty peníze neuděláte v cizině pomalu žádný obchod. Na dvacet milionů, milion dolarů, je potřeba čtyřicet kilogramů zlata. Na stejnou hodnotu stačí jeden pořádný diamant, který může být nenápadně zasazen v prstýnku," říká Přemysl Synek, člen představenstva společnosti D. I. C., která patří mezi největší obchodníky s diamanty u nás. Za loňský rok prodala zhruba 3 tisíce kamenů, což obnáší více než 700 karátů.

Zatímco D. I. C. obchoduje s diamanty formou referenčního marketingu, existuje v Česku řada „klasických" společností jako například Diamond Trade Center, Inbar nebo Optima Diamant. I ty hlásí v posledních letech růst obratu. „Je u nás menší kupní síla, proto je trh s diamanty menší než ve vyspělých zemích. Určitě roste, ale ne dramaticky," říká spolumajitel posledně jmenované firmy Jaroslav Jiránek.

Třpytivý kámen má stejně neměnné investiční parametry jako zlato. Drží si svou hodnotu, je směnitelný všude na světě. Jeho cenu určují laboratoře podle kritérií takzvaných 4C - to znamená color, cut, carat, clarity (barva, brus, váha a čistota). Nejvýše ceněné jsou čisté diamanty, které váží pět a více karátů. Pokud jsou navíc zbarvené, například modře nebo zeleně, patří k nejcennějším kamenům na světě.

Už proto, že trh s diamanty podléhá přísným pravidlům a důkladné kontrole, kolísají na něm ceny méně, než je tomu v případě zlata. Světový obchod mají v rukou dvě dominantní skupiny (De Beers, která ovládá dvě třetiny světového obchodu s diamanty, a potom společnosti skupiny Leva Levieva) a ty kontrolují cenu, hlídají poptávku i nabídku. Působí to dojmem monopolu, který vlastně nikomu nevadí. Účel světí prostředky.

Diamant není úplně vzácný kámen. V tom oboru se dělá celosvětově šikovný marketing, který uměle drží ceny nahoře. Od té doby, kdy obchod vzal do svých rukou De Beers. Jejich tržní podíl sice klesá, ale konkurenti se cenové politice rádi přizpůsobují," říká znalec, který si nepřeje být jmenován, aby proti sobě nepopudil případné klienty.


Rizika? Rabat a faleš
Investovat do diamantů není zrovna adrenalinové dobrodružství. Odborníci tomu říkají „spící peníze". Ceny broušených diamantů stoupaly v posledních letech spíše zvolna a jen ve vybraných kategoriích. Za posledních dvacet let hodnota diamantu průběžně rostla o 3 až 7 % ročně. V letech 2004 a 2005 se růst cen v některých kategoriích významně zrychlil. Od ledna 2004 do května 2005 cena kvalitních diamantů stoupla u kamenů vážících nad jeden karát v průměru o 3 %, nad tři karáty o 8 až 12 % a ceny některých diamantů nad pět karátů stouply o 11 až 30 %.

Je vůbec možné, že by geologové objevili nové velké ložisko, a tím by srazili ceny diamantů? V Česku se diamanty nikdy netěžily a ani tady nejsou podmínky pro jejich výskyt. Hlavními producenty jsou Afrika, Austrálie, Kanada. „Musíme čerpat z ložisek, která už vznikla, a ta těžba je nesmírně drahá, procento výtěžnosti je malé. Je nutné vytěžit 250 tun kvůli pár desetinám gramu," podotýká Přemysl Synek.

To všechno nahrává stabilitě trhu: nové těžební společnosti nevznikají, nová „převratná" ložiska nejsou, všechno ovládají současné společnosti, které kontrolují trh. Ty mají zájem na tom, aby nedocházelo k dramatickým zvratům.

Investiční diamanty ovšem mohou být zrádné v jiném ohledu. „Například rabat prodávajícího. Neexistuje žádná zpětná vazba, investoři si nemohou nezávisle zkontrolovat, jaká je skutečná cena kamene a za kolik jej budou vůbec schopni prodat. Když si vezmeme, že rabat představuje desítky procent, přičemž růst ceny, když to jde dobře, je několik procent za rok, tak zase o tak výnosný obchod nejde," míní již jednou citovaný anonymní odborník, který se v branži pohybuje desítky let.

Riziko investice do diamantů tedy spočívá v koupi předraženého nebo dokonce falešného kamene a také v možnosti poklesu ceny. První riziko lze výrazně omezit, pokud zákazník kupuje kámen s certifikátem u renomovaného obchodníka. „Riziko poklesu ceny nelze vyloučit, avšak vzhledem k silné poptávce a omezené nabídce je relativně malé vůči potenciálnímu výnosu," míní analytik Štěpán Pírko.

Jak už bylo řečeno, vyhrává ten investor, kterému se podaří koupit velmi kvalitní kámen. „Kolegové se s opakovaným prodejem investorům setkávají velmi často, jedná se většinou o kameny nad pět karátů," potvrzuje Tomáš Dubec. Těch sice moc není, ale investiční riziko se dá zmírnit také tím, že si zájemce nechá sestavit portfolio různě kvalitních kamenů. A počká si, který z nich časem poroste na ceně.

Bohatí klienti nakupují diamanty většinou proto, aby svá investiční rizika rozložili. „Když za mnou někdo přijde, že má jen tyto peníze a chce je všechny investovat do diamantů, tak mu to určitě nedoporučím," říká Přemysl Synek. Diamant přichází na řadu jako podpora jiných investičních nástrojů, jako jsou nemovitosti nebo akcie. Stává se „kotvou", jistotou pro všechny případy. „Máme investory, kteří prodají část ze svých nemovitostí a vkládají peníze do diamantu, protože zhodnocení velkého diamantu je prakticky stejné jako u nemovitostí, ovšem není s tím žádná starost," dodává Přemysl Synek.

 

Rubíny nechte sběratelům
Kdo se v drahých kamenech trochu vyzná, ví, že diamanty nemusejí patřit k nejdražším. Cenou je mohou trumfnout například kvalitní rubíny. Přesto diamant jako investiční nástroj vítězí. „Ve střední Evropě se rubíny moc neprodávají, to je záležitost středního Východu. Určitou roli v tom hraje kulturní tradice," říká Aleš Bergl, který navrhuje šperky a působí jako soudní znalec, co se týče oceňování diamantů. Rubíny, safíry, smaragdy jsou v Česku spíše sběratelskou záležitostí, do světa byznysu prakticky nezasahují. Kvalitních kousků je málo, jsou drahé a špatně se prodávají. Pravidla jejich oceňování nejsou tak striktní jako v případě diamantů.

Faktem zůstává, že na trhu s diamanty nejvíc nevydělávají spekulanti s prstýnky za pár desítek tisíc, ale těžební a obchodní společnosti a šperkaři. Některé těžební firmy jsou veřejně obchodovatelné, jejich akcie si může koupit kdokoliv a profi tovat tak na diamantovém průmyslu. Například kanadské firmy Aber Diamond nebo Vaaldiam Resources. Je však třeba podotknout, že existují i zajímavější sektory nebo tituly. Miliardovým byznysem je mimochodem výroba syntetických diamantů používaných v průmyslu.

A kdo ví, v jak daleké budoucnosti je okamžik, kdy díky technologickému pokroku vyrobí vědci diamant, který od přírodního kamene nerozliší ani experti ...

Třpytivý kámen má stejně neměnné investiční parametry jako zlato. Drží si hodnotu a je směnitelný prakticky všude na světě

Bohatí klienti nakupují diamanty většinou proto, aby rozložili investiční rizika. Kameny jsou ve srovnání s realitami nebo akciemi jakousi „kotvou" Smaragdy, rubíny nebo safíry do světa byznysu prakticky nezasahují, protože kvalitních kusů je málo, jsou drahé a pravidla oceňování nejsou striktně dána

 

Foto popis| Přemysl Synek je generálním ředitelem D. I. C. Společnost oslovila metodou referenčního marketingu tisíce lidí. Kolik zákazníků tím získala, to nezveřejnila. Ale klienti si prostřednictvím firmy loni objednali diamanty za téměř 80 milionů korun.

Diamant v kolotoči referenčního marketingu
BIZ str. 25 Story - koncentrované bohatství, ROBERT KLOS


Klikatá cesta od obchodní show ke kamenným prodejnám pod značkou D. I. C.

Ulice klasických rodinných domků v okrajové čtvrti Prahy připomíná vylidněné území. Není divu, je pracovní den, pošmourné dopoledne, po silnici projede auto jen zřídka. Za plotem letitého domku pobíhá dobře stavěný bojový pes. Zbytečně. Nikdo by nevěřil, že uvnitř je šperkařská dílna.

Na tomto nenápadném místě se před dvěma lety sešli lékař, obchodník s diamanty a návrhář šperků. Vznikla společnost Diamonds International Corporation - D. I. C., která u nás během roku předběhla prakticky všechny ostatní firmy v oboru. A vyvolala pozdvižení kvůli způsobu, jakým drahé kameny prodává.

Za loňský rok má nasmlouvaný obrat kolem 80 milionů korun, zhruba za 50 milionů se realizovaly obchody v Česku, za dalších asi 25 milionů na Slovensku a za několik milionů v Polsku. Od letošního roku si slibuje nárůst na 100 až 120 milionů korun.

V čem je D. I. C. ojedinělá? Propojila velkoobchod s diamanty s výrobou originálních šperků. Ale hlavně vsadila na netradiční způsob nabízení zboží. Víceúrovňový prodej, referenční marketing, systém podobný multilevel marketingu, který je známější ze segmentu kosmetiky nebo potravinových doplňků, jako jsou značky Amway nebo Herbalife. Každý se může stát prodejcem, obchod se točí mimo jiné díky doporučování zboží nebo investice kamarádům a známým. Samotprodej v tomto případě realizuje úzká skupina expertů.

Nápad se zrodil v roce 2005. Za Přemyslem Synkem, který měl za sebou geologické průzkumné cesty po Africe a letité zkušenosti s oceňováním diamantů, přišel Luboš Říha. Vystudovaný lékař, toho času obchodník s bohatou praxí z firem, které prodávaly systémem víceúrovňového prodeje a referenčního marketingu (GWC, Rhinoceros).

Luboš Říha přišel s nápadem šířit diamant na veřejnosti právě touto formou. „V první chvíli jsem si nedovedl představit, že by takový obchodní model fungoval v případě diamantů, dokonce jsme se nejdřív pohádali. Ale později jsem si uvědomil, že i já jsem do té chvíle prodával na základě podobného mechanismu. Ale nebylo v něm zapojeno několik tisíc lidí, kteří by diamanty doporučovali, ale prostředníkem byl obchodník s drahými kameny, zkrátka člověk, který doporučoval výrobky určité komunitě," říká Přemysl Synek.

Když firma začala zvát lidi na prezentace, během kterých obchodníci přesvědčovali přítomné metodou „prodeje exkluzivní kosmetiky" o výhodné investici (když zájemce podepsal smlouvu a zaplatil od 25 tisíc do 110 tisíc korun, investoval do diamantů a stal se členem klubu), vyvolalo to smíšené reakce.

Největší rozpaky budila jména v čele D. I. C., která nedávno figurovala v projektu Avalanch (lavina), vyšetřovaného policií kvůli tomu, že připomínal systém „letadla". Šlo o finanční produkt, do kterého se lidé mohli zapojit po zaplacení určité částky, přičemž měli hledat další a další zájemce. Předseda představenstva D. I. C. Luboš Říha působil v minulosti jako manažer právě ve firmě, která Avalanch vytvořila.

Velká diskuse na toto téma se rozpoutala na serveru Penize.cz, kde proti sobě stály krajní názory. Jistá žena napsala, že po pár minutách prezentaci D. I. C. raději opustila, protože měla pocit, že se stává obětí manipulativních technik: „Myslím, že se pohybují přesně na hranici legálního multilevel marketingu a nelegálního letadla. Zakladatelé firmy jsou dost zkušení na to, aby se nenechali nachytat na švestkách," uvedla.

Ale objevily se i příspěvky obhajující činnost D. I. C. „Musím konstatovat, že prezentace proběhla absolutně profesionálně a velmi kultivovaně - mohu to posoudit, mám firmu, kde mimo jiné školíme lektorování, obchodní dovednosti. Nezaznamenal jsem žádnou aroganci, manipulativní nátlakové techniky, neregistroval jsem žádné klamavé či zavádějící sdělení a informace. Smlouvu na nákup šperků, která mi byla předložena, jsem si mohl vzít a ukázat právníkovi, otázky mi byly zodpovězeny a můj celkový dojem je pozitivní. D. I. C. podle mě je společnost na vysoké profesionální úrovni a k distribuci používá modifi kovaný systém síťového prodeje," napsal další respondent.

Přemysl Synek tento způsob hájí, považuje jej za efektivní (a intimní) způsob prodeje, kde důležitou roli hraje doporučení. Zkrátka: nemusíte hledat odvahu vejít do klenotnictví a ptát se zlatníka na diamanty. „Když jsem si představil, že by tento systém měl přesná pravidla a obrovský rozsah pro celý národ, který, předpokládám, má zájem o diamanty, ale zatím nemá informace, tak mi vyšlo, že je to geniální nápad a ideální obchodní příležitost," popisuje Přemysl Synek. Chce tím zlomit mýtus, že si diamanty může dovolit jen pár vyvolených. Podle něj je tento kámen ve světě vnímán jako investiční nástroj pro každého.

V začátcích majitelé D. I. C. uvažovali, že koupí podíly v brusírnách, ale zjistili, že to není ekonomicky výhodné. Nyní nakupují opracované kameny na burze, a buď diamanty zapracovávají do šperků, nebo z nich sestavují portfolia pro investory.

Firma D. I. C. začínala s pomocí subdodavatelů, kteří pro ni vyráběli zlaté šperky s brilianty. Pak nastoupili kmenoví zaměstnanci, první dílny vznikly v rodinném domku poblíž pražské čtvrti Modřany. Hlavními designéry jsou manželé Berglovi, návrhy šperků se rodí v počítačích v 3D projekci, pak vzniknou na obráběcích strojích voskové modely, a když se líbí, začne rukodělná výroba. Letos by se měl počet zaměstnanců vyšplhat ke třem desítkám, z toho deset bude zlatníků. V Plzni se rozšířila centrála, kde budou zprovozněny nové šperkařské dílny. Společnost chce letos otevřít dva kamenné obchody, a to v Praze a v Bratislavě. Nicméně většinu zakázek obstarává síť lidí, kteří investici do diamantů doporučují.

Zatímco referenční marketing má nalákat davy a „demokratizovat" diamant, objevují se v D. I. C. také velmi bohatí investoři. Čím dál častěji. „Jestliže na počátku to byli jednotlivci, dá se v současnosti mluvit o desítkách takových lidí z České republiky a o několika ze Slovenska," upřesňuje Přemysl Synek. Jsou to například majitelé stavebních firem, ale identita těchto klientů je přísně utajovaná. Nikdo nechce, aby okolí vědělo, že mu leží v trezoru kámen za dva miliony.

Přes kontroverzní začátky se zdá, že Diamonds International Corporation ty největší výhrady vyvrátila. Její kameny jsou certifi kovány a doklady mají i kameny ve špercích. Generální ředitel Přemysl Synek se stal členem antverpské diamantové burzy Beurs voor Diamanthandel, jedné z nejstarších diamantových burz na světě. V současnosti tvoří 70 % obratu společnosti výroba a obchod s diamantovými šperky, 30 % poradenství týkající se investičních diamantů a jejich prodej. Právě tento ukazatel roste; ještě loni se investiční diamanty podílely jen deseti procenty.

Měsíčně společnost prodá zhruba 80 karátů broušených diamantů. Chce se stát lídrem ve Střední Evropě; po České republice a Slovensku rozšiřuje působnost i do Polska, Ruska, Maďarska a Německa. I tam bude zřejmě jakýmsi zjevením. Kdo by taky čekal, že se diamanty dají prodávat stejným způsobem jako třeba vlněné deky ...

Jistá žena v internetové diskusi napsala, že po chvilce prezentaci D. I. C. opustila. Měla pocit, že je obětí manipulačních technik

Přes kontroverzní začátky se zdá, že Diamonds International Corporation ty největší výhrady vyvrátila

Pátek, březen 16, 2007